Je potřeba měnit původní rozvaděče při rekonstrukci domu?

Dotaz

Na jedné ze zakázek, jsem se dostal do sporu s dozorem investora. Provádíme rekonstrukci kulturního domu v městysu a dle dozoru není potřeba měnit původní rozvaděče za nové, čímž lze ušetřit část nákladů. Prý se pouze vymění jističe, doplní proudové chrániče a bude se jednat o opravu. Dle jeho tvrzení to má ověřeno od svého elektrikáře a revizního technika, kdy tímto způsobem prováděli rekonstrukci (opravu rozvaděčů) jejich městského úřadu. Revizní technik s tím neměl jediný problém a prý to lze takto legálně provádět. Jedná se o oceloplechové rozvaděče na povrchu i zapuštěné, vyrobené většinou před rokem 1990, s mnoha zásahy do původního zapojení. Neexistuje k nim žádný dokument, ani původní schéma zapojení, natož informace o následných zásazích do těchto rozvaděčů. Můj názor je takový, že rekonstrukce znamená prostě osazení nového rozvaděče vyrobeného dle projektové dokumentace (projektová dokumentace s tím ostatně počítá), který projde minimálně kusovým ověřením na základě podkladů původního výrobce a bude vybaven výrobním štítkem, návodem a dalšími dokumenty dle požadavků norem a dalších předpisů. Prosím o váš názor na požadovanou opravu původních rozvaděčů z pohledu prováděné rekonstrukce objektu a z pohledu platných předpisů. Také mne zajímají důsledky řešení opravy původních rozvaděčů pro realizační firmu, revizního technika, případně i samotného budoucího provozovatele a objednatele v jednom.

Odpověď

Ve snaze Vám pomoci se nám podařilo zajistit stanovisko vybraných expertů z TNK 22 Elektrotechnické předpisy k této problematice:​

• zákon č. 250/2021 Sb. v § 2, písm. i) zcela jednoznačně definuje termín „rekonstrukce“ jako nahrazení stávající nevyhovující části již provozovaného vyhrazeného technického zařízení novou nebo modernější částí zařízení, přičemž dojde ke změně základních technických nebo bezpečnostních parametrů zařízení, a to zpravidla podle technické dokumentace;
• vzhledem k tomu, že v rámci rekonstrukce dochází ke změně základních technických nebo bezpečnostních parametrů, musí být po jejím dokončení provedena výchozí revize;
• bez provedení výchozí revize nemůže být zařízení uvedeno do provozu;
• rozváděče jako výrobek podléhají ustanovením zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, a technické požadavky na ně jsou stanoveny nařízením vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky;
• nařízení vlády č. 163/2002 Sb. v § 7 stanovuje pro rozváděče požadavky, které musí výrobce anebo dovozce v rámci procesu ověřování shody splnit. Jedním z těchto požadavků je, že zajistí u autorizované osoby provedení počáteční zkoušky typu výrobku na vzorku, dalším požadavkem je pořízení technické dokumentace výrobku pro provedení posouzení shody. Obsahová náplň technické dokumentace je stanovena v § 4 nařízení vlády č. 163/2002 Sb.;
• konkrétní rozváděč musí splňovat požadavky stanovené konkrétní normou ze souboru ČSN EN IEC 61439 „Rozváděče nízkého napětí“. Jednotlivé normy souboru ČSN EN IEC 61439 stanovují také konstrukční a technické požadavky pro jednotlivé typy rozváděčů a požadavky pro ověřování návrhu rozváděče a kusová ověření rozváděče;
• při ověřování návrhu rozváděče a při kusovém ověřování musí být provedeny všechny zkoušky, které jsou vyžadovány jednotlivými normami souboru ČSN EN IEC 61439. Tyto zkoušky jsou uvedeny zpravidla v kapitole 10 a v kapitole 11 konkrétní normy a dále je jejich seznam uveden v odpovídající příloze (zpravidla se jedná o přílohu D);
• na základě ověření splnění všech požadavků stanovených legislativními dokumenty a českými technickými normami je pro konkrétní rozváděč  vydáno prohlášení o shodě, které musí obsahovat všechny náležitosti stanovené v nařízení vlády č. 163/2002 Sb., § 13;
• u rozváděčů uvedených do provozu (užívání) před nabytím účinnosti nařízení vlády č. 163/2002 Sb. je nutné věnovat pozornost podmínkám a požadavkům uvedeným v § 14 (přechodná ustanovení);
• v případě, že u rozváděčů uvedených do provozu (užívání) před nabytím účinnosti nařízení vlády č. 163/2002 Sb. dojde k provedení zásahu (zásahů), kterým se mění technické parametry výrobku (např. změna počtu jističů, změna počtu obvodů, změna hodnoty jištění u stávajících obvodů apod.), je nutné postupovat v souladu s platnou legislativou, tedy je nutné provést posouzení shody v plném rozsahu; dokumentace rozváděče byla před jeho uvedením do provozu zpracována v souladu s požadavky tehdy platných technických norem (např. ČSN 35 7030:1971 nebo ČSN 35 7107:1962 apod.) a byla jako součást dokumentace skutečného provedení stavby předána vlastníkovi stavby;
• argumentaci, že k stávajícím provozovaným rozváděčům neexistuje žádný dokument, ani schéma zapojení apod., lze považovat za „falešný alibismus“ provozovatele, kterým se snaží obejít ustanovení zákona č. 183/2006 Sb., § 125, odst. 1, ve kterém je vlastníkovi stavby uložena povinnost uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. Zároveň je zde také uvedeno, že v případech, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby. Z ustanovení zákona tedy vyplývá, že vlastník stavby, když zjistil, že k předmětnému rozváděči nemá dokumentaci, měl ji nechat vypracovat, protože mu je tato povinnost uložena zákonem a tím, že ji nenechal vypracovat, se dopustil porušení zákona;
• důsledky vyplývající z Vámi popisovaného stavu by v případě úrazu nebo vzniku škody byly vyvozeny až po řádném posouzení míry zavinění jednotlivých účastníků, a to jak ze strany orgánů činných v trestním řízení, tak ze strany soudu (z hlediska trestněprávního nebo občanskoprávního řízení) anebo ze strany pojišťovny z hlediska pojistného plnění. Předjímat tyto důsledky bohužel není možné.